AI v kuchyni: méně odpadu díky chytrému vaření

Většina debat o umělé inteligenci v potravinářství začíná na poli: satelitní snímky, senzory v půdě, predikce výnosů. Jenže v roce 2025 se čím dál víc ukazuje, že druhá půlka rovnice je doma – v kuchyni. Když se totiž jídlo vyhodí až po nákupu, je jedno, jak precizně bylo vypěstované.

Právě proto je zajímavá zpráva z veletrhu IFA (září 2025): softwarová platforma Fresco se spojila s výrobcem indukčních komponent a řídicích systémů E.G.O.. Na první pohled „jen“ partnerství v chytré domácnosti. Ve skutečnosti jde o signál, že se AI a software přesouvají hlouběji do základních stavebních bloků spotřebičů – a tím pádem mohou škálovat do milionů domácností bez toho, aby se každé značce zařízení šilo na míru.

A tady začíná být tohle téma relevantní i pro naši sérii „Umělá inteligence v zemědělství a potravinářství“: chytrá kuchyně není gadget pro nerdy. Je to nástroj, který může měřitelně snižovat plýtvání, zlepšit plánování poptávky a v důsledku pomoci celému potravinovému řetězci „od pole po vidličku“.

Proč je partnerství Fresco × E.G.O. větší věc, než zní

Klíčová pointa je jednoduchá: kdo ovládne komponentovou vrstvu, zrychlí adopci softwaru. E.G.O. dodává indukční „stavebnici“ a řídicí systémy, na kterých pak staví značky spotřebičů. Když se Fresco integruje přímo na této úrovni, může se jeho chytrá funkcionalita objevit „z krabice“ u mnoha výrobců, místo aby se každý spotřebič integroval zvlášť.

Tohle je přesně ten typ průmyslové dynamiky, který jsem v praxi viděl opakovaně: hardware firmy postupně „lezou nahoru“ do softwaru, protože tam je vyšší marže, lepší kontrola nad ekosystémem a hlavně dlouhodobý vztah se zákazníkem.

Co se tím reálně zrychlí

• Rychlejší uvedení chytrých funkcí do spotřebičů: méně individuálního vývoje pro každou značku.
• Standardizace dat a ovládání: spotřebiče se chovají konzistentněji, což je pro AI zásadní.
• Lepší základ pro „kuchařskou automatizaci“: když je řízení teploty/časování přesnější a dostupnější, může AI doporučení přestat být jen text na displeji.

Zapojit software až „na konci“ u každé značky zvlášť je drahé a pomalé. Zapojit ho na úrovni komponent je škálování.

Co má chytrá kuchyně společného s AI v zemědělství

Nejkratší odpověď: poptávka a odpad v domácnostech se propisují zpět do výroby.

Potravinový řetězec je systém spojených nádob. Když domácnosti kupují příliš, vyhazují příliš a neumí využít suroviny včas, vznikají:

• zbytečné emise z výroby a dopravy potravin, které skončí v koši,
• „šum“ v poptávce, který komplikuje plánování výrobcům,
• tlak na cenu a dostupnost u některých kategorií.

AI v zemědělství (precizní dávkování hnojiv, predikce výnosů, monitoring škůdců) řeší, jak vyrábět efektivněji. AI v kuchyni řeší, jak efektivněji spotřebovat to, co už vyrobené je. A bez této druhé poloviny se nikdy nedostaneme k opravdové optimalizaci.

„Od pole po vidličku“ v praxi

Představte si běžný scénář v prosinci: pečení, návštěvy, více vaření doma. V lednici zůstane načatá smetana, zelenina na polévku a kus pečiva. Pokud chytrá kuchyně (spotřebič + aplikace) pomůže:

• navrhnout recept „na dojetí zbytků“,
• hlídat teplotní režimy a časy tak, aby se jídlo nepřipálilo ani nepřesušilo,
• upozornit na datum spotřeby,

…sníží se množství vyhozených potravin. A v součtu domácností to začíná být systémový efekt.

Jak AI v chytré kuchyni skutečně funguje (a kde se často přehání)

AI v kuchyni není jen „chatbot, co umí recept“. Už dnes se největší hodnota rodí ve třech vrstvách: data → rozhodnutí → automatizace.

1) Data: co se děje na plotně a v troubě

Indukce a řídicí systémy umí sbírat provozní data: výkon, teplotní profily, délku ohřevu, chování uživatele (např. jak často se přepíná výkon). Když se software integruje na úrovni komponent (to je přesně směr Fresco × E.G.O.), vzniká stabilnější základ pro jednotné měření.

2) Rozhodnutí: doporučení, které se dá použít

Smysluplná AI doporučení v kuchyni mají jednu vlastnost: jsou konkrétní a načasovaná.

• „Sniž výkon na 4 na 90 sekund“ je užitečné.
• „Vařte na středním plameni“ je k ničemu, protože každý sporák je jiný.

To je důvod, proč je těsná vazba na hardware tak důležitá: AI musí vědět, jak se ten konkrétní systém chová, ne jen obecnou teorii.

3) Automatizace: méně chyb, méně odpadu

Když se doporučení propíše do automatického řízení (nebo aspoň do velmi přesných kroků), klesá počet nepovedených jídel. A to je přímá úspora peněz i času.

Tady se často přehání marketingem. Realita je střízlivější: nejde o robotickou kuchyni, ale o snížení variability. V praxi to znamená konzistentnější výsledek a menší riziko, že jídlo vyhodíte, protože „se to nepovedlo“.

Co to znamená pro značky potravin, retail a food service

Pokud se chytrý kuchyňský software bude šířit rychleji díky komponentovým partnerstvím, dopady pocítí i firmy mimo svět spotřebičů.

CPG a potravináři: recepty jako „návod k použití“ produktu

Značky potravin dlouho řeší, jak dostat zákazníka k opakovanému nákupu. Chytrá kuchyně nabízí cestu: produkt + přesný způsob přípravy.

• méně reklamací typu „nejde to upéct“,
• vyšší spokojenost,
• lepší predikce spotřeby podle reálného vaření.

Retail: méně vratek a chytřejší promo

Když domácnosti lépe plánují a spotřebovávají, retail může časem přejít od „slev na poslední chvíli“ k chytřejšímu řízení zásob. Ne zítra. Ale trend dává smysl, protože data o přípravě jídel jsou blíž realitě než data o prodeji.

Food service: standardizace procesů

V restauracích je standardizace klíč. Komponentově integrovaný software může v budoucnu zlevnit i „chytré vaření“ pro menší provozy: jednotné postupy, méně zmetků, lepší energetická efektivita.

Praktické využití: co si z toho odnést už teď

Ne každý má doma chytrou indukci. Přesto se dá na „AI mindset“ v kuchyni přejít hned – a připravit se na dobu, kdy podobné platformy budou běžné.

5 kroků, které snižují plýtvání (a jsou kompatibilní s AI)

1. Vařte podle gramáže a času, ne „od oka“ – zbytky vznikají hlavně špatným odhadem.
2. Zaveďte 2–3 záchranné recepty na spotřebu zbytků (polévka, frittata, rizoto).
3. Plánujte „flexi dny“ (typicky neděle) na dojetí lednice.
4. Ukládejte si vlastní poznámky k vaření (co se připálilo, co trvalo déle) – to je ruční verze toho, co AI časem zautomatizuje.
5. Měřte aspoň jednu věc: kolik potravin týdně vyhodíte (v Kč nebo v kg). Bez metriky není optimalizace.

Co se vyplatí hlídat při nákupu chytrého spotřebiče

Pokud vybíráte indukci/troubu (typicky před Vánoci nebo při rekonstrukci), dívejte se méně na počet „chytrých režimů“ a víc na:

• zda má spotřebič stabilní aplikaci a aktualizace,
• jak řeší integraci receptů a kroků,
• jestli je ovládání použitelné i bez telefonu,
• zda podporuje sdílení/portabilitu nastavení (a není to uzamčené v jedné appce).

Co čekat v roce 2026: standard místo výjimky

Komponentová partnerství typu Fresco × E.G.O. naznačují, že chytré funkce přestanou být luxusní přívěsek u pár modelů. Budou se stávat součástí „bill of materials“ – tedy standardní položkou ve vývoji spotřebičů.

Pro potravinový systém to znamená jednu věc: AI se bude čím dál víc rozhodovat podle reálného chování při vaření, ne jen podle nákupních košíků. A to je přesně ten druh propojení, který naše série sleduje – od precizního zemědělství až po precizní spotřebu.

Pokud řešíte AI v zemědělství a potravinářství profesionálně (výroba, retail, logistika, agritech), chytrá kuchyně stojí za pozornost. Ne kvůli „wow efektu“, ale protože poprvé vzniká reálná šance zavést standardizovaný software do domácího vaření ve velkém měřítku.

A teď ta podstatná otázka pro rok 2026: budeme optimalizovat jen produkci, nebo konečně i spotřebu – a tím celý řetězec?