Podzemní doručování: AI zrychlí cestu jídla k vám

Doručení jídla a nákupů se v posledních letech zrychlilo, ale taky zdražilo. Největší problém už často není „kliknutí“ v aplikaci. Je to posledních pár stovek metrů: kurýr v koloně, špatné parkování, zpoždění kuchyně, studené jídlo a nespokojený zákazník. A právě tady začíná dávat smysl nápad, který zní trochu jako sci‑fi: podzemní doručovací síť s autonomními roboty v potrubí.

V roce 2023 oznámil fastfoodový řetězec pilotní test doručování přes podzemní potrubí s firmou Pipedream Labs – objednávka má dorazit k výdejnímu portálu u krajnice pomocí robotů, kteří jezdí pod zemí. V té době se navíc objevil detail, který potěší každého, kdo sleduje logistické trendy: Jeff Bezos se přijel podívat na prototyp domácího portálu. To samo o sobě nic nedokazuje, ale ukazuje to jednu věc: když se o podobné infrastrukturní nápady zajímá člověk, který vybudoval obří online tržiště, nejde o pouhou kuriozitu.

Tenhle článek patří do série „Umělá inteligence v maloobchodu a e‑commerce“. A budu konkrétní: podzemní doručování je zajímavé hlavně proto, že bez AI je to drahá trubka. S AI z toho může být predikovatelný, škálovatelný a měřitelný distribuční kanál pro potraviny – a nepřímo i pro zemědělské dodavatelské řetězce.

Proč je podzemní doručování relevantní pro potraviny

Odpověď na rovinu: Protože u jídla rozhodují minuty a konzistence kvality.

U elektroniky zákazník snese, že balík přijde o den později. U teplého jídla je to konec. U čerstvých potravin je i malý výkyv v teplotě a čase cestou ke dveřím přímá cesta k plýtvání.

Podzemní potrubí s autonomními kapslemi/roboty řeší tři bolestivé body „poslední míle“:

• Dopravní nejistotu: pod zemí nejsou kolony ani uzavírky.
• Standardizaci doručení: stejná trasa, podobná doba, lepší plánování.
• Možnost kontinuálního provozu: včetně špiček, večerů a svátků.

V praxi to nejlíp sedí na krátké vzdálenosti: restaurace → výdejní bod, mikro‑fulfillment → obytná zóna, případně v budoucnu až do domu přes „home portal“.

Proč se to nejspíš začne stavět v nových čtvrtích

Největší bariéra je retrofit. Dodatečně napojovat existující domy na potrubní síť je technicky těžké a extrémně drahé. Naopak u tzv. master-planned communities (nové plánované čtvrti) se dá infrastruktura klást rovnou spolu s vodou, elektřinou a datovými sítěmi.

Z pohledu byznysu je to jednoduchá matematika: když se náklady na domácí portál a přípojku „rozpustí“ do hypotéky a developer to prodá jako benefit, překážka adopce klesá.

Bez AI je to jen potrubí. S AI je to doručovací systém

Odpověď na rovinu: AI dává podzemní síti „mozek“ – plánování, predikci a kontrolu kvality.

Autonomní roboti v trubkách zní jako robotika. Ale kritický rozdíl mezi hezkým demem a fungující službou je orchestrace: kdo pojede kdy, kudy, s jakou prioritou, co když je zácpa v potrubí, co když výdejní portál nestíhá, co když kuchyně sklouzne o 6 minut.

Tady jsou AI vrstvy, které z podobného projektu dělají reálně použitelnou logistiku pro potraviny:

1) Predikce poptávky a „fronta“ objednávek

AI v maloobchodu a e‑commerce dnes běžně predikuje poptávku podle:

• denní doby a dne v týdnu,
• počasí a lokálních událostí,
• slev, kampaní, push notifikací,
• historické dostupnosti kuchyně a kapacity.

V podzemní síti je predikce ještě cennější: umožní dopředu rezervovat přepravní sloty (podobně jako letištní sloty), aby se potrubí nezahltí v 12:05.

2) Dynamické směrování a plánování kapacity

V potrubí můžete mít křižovatky, odbočky, výhybky. AI (konkrétně kombinace optimalizačních algoritmů a reinforcement learningu) může:

• minimalizovat čekání ve „stanicích“,
• vyrovnávat zatížení mezi větvemi,
• automaticky přesměrovat kapsle při poruše,
• hlídat SLA (např. „90 % objednávek do 12 minut“).

Prakticky to znamená, že systém se nechová jako „jedna roura“, ale jako podzemní dopravní síť s řízeným provozem.

3) Kontrola kvality potravin cestou

U jídla je často důležitější konzistence než rekordní rychlost. AI tu pomáhá ve dvou rovinách:

• Monitoring prostředí: teplota, vlhkost, vibrace, čas od výdeje.
• Rozhodování: když se systém dostane mimo limity (např. příliš dlouhá doba v přepravě), AI může objednávku přeroutovat na bližší výdej, nebo automaticky vyvolat remake v kuchyni.

Tohle je přesně ten moment, kdy se logistika propojí s potravinářskou kvalitou – a kde firmy obvykle ztrácí peníze na kompenzacích.

4) Prediktivní údržba potrubí a robotů

Podzemní infrastruktura musí být nudně spolehlivá. AI typicky zpracovává telemetrii (motor, baterie, tření, mikrovibrace, časy průjezdů) a včas označí:

• komponenty před poruchou,
• místa s rostoucím odporem (nečistoty, deformace),
• rizikové úseky po stavebních zásazích.

Výsledek není jen méně výpadků. Je to nižší náklad na údržbu na doručenou objednávku, což rozhoduje o ekonomice služby.

Co to znamená pro e‑commerce a maloobchod v roce 2026

Odpověď na rovinu: Podzemní síť dává retailerům nový „kanál doručení“, ale vyžaduje změnu myšlení: z kurýrů na systém.

V Česku dnes většina hráčů řeší rychlé doručení přes kurýry, boxy, prodejny, případně mikro‑sklady. Podzemní potrubí se může zdát vzdálené, ale logika je podobná jako u automatizovaných skladů: vysoká počáteční investice, nízká variabilní cena a stabilní výkon.

Kde dává největší smysl začít (reálně)

• Výdej „carside“ u restaurací a food courtů: jasné trasy, krátké vzdálenosti.
• Kampusy, nemocnice, sportovní areály: řízené prostředí, vysoká hustota objednávek.
• Nové rezidenční projekty: infrastruktura v zemi už se stejně staví.

A teď ta podstatná část pro e‑commerce: jakmile máte predikovatelný „podzemní koridor“, můžete na něj napojit dark store / mikro‑fulfillment a nabídnout rychlé doručení potravin s menším tlakem na kurýrní flotilu.

Co by se muselo stát, aby to fungovalo i u nás

Nejde jen o technologie. Jsou tu čtyři „ne-IT“ podmínky:

1. Partnerství s developery a městy (práva cest, výkopy, koordinace inženýrských sítí).
2. Standardy balení (rozměry, těsnění, teplotní stabilita).
3. Bezpečnost a hygiena (čištění, trasovatelnost, kontrolní protokoly).
4. Ekonomika hustoty: potrubí se vyplatí tam, kde je dost objednávek na kilometr.

Zkušenost z logistiky říká, že průlom často nepřijde v centru města, ale v místech, kde se dá stavět „na zelené louce“ a zároveň je vysoká kupní síla.

Přesah do zemědělství a potravinářství: proč to zajímá i farmáře

Odpověď na rovinu: Podzemní doručování je „poslední článek“ řetězce, který může snížit ztráty a zlepšit plánování výroby.

Na první pohled je to téma městského doručování. Jenže potravinový řetězec je jeden systém. Když se zlepší poslední míle, mění se i to, co se děje před ní:

• Méně odpadu z čerstvých potravin díky kratšímu času od expedice k zákazníkovi.
• Stabilnější odběry: když je doručení přesnější, retail může lépe plánovat doplňování.
• Lepší data o poptávce: AI modely z doručení se promítnou do objednávek směrem k distributorům a producentům.

Pro potravináře je zajímavé hlavně to, že vzniká možnost nabízet „fresh-to-door“ model s vyšší garancí kvality. Pro zemědělce (hlavně v přímém prodeji a krátkých řetězcích) je zase cenné, že logistika přestává být tak chaotická.

Jedna věta, kterou si z toho beru: Když doručení přestane být loterie, celá potravinová ekonomika se začne plánovat přesněji.

Praktický checklist: jak se na to připravit už teď

Odpověď na rovinu: Nečekejte na potrubí. Připravte data, procesy a AI řízení zásob.

I když podzemní sítě nejsou pro většinu českých firem zítřejší projekt, principy jsou použitelné hned. Pokud jste retailer, e‑shop s potravinami, Q‑commerce hráč nebo provozovatel gastro s více pobočkami, zaměřil bych se na toto:

1. Sjednoťte data o objednávkách a dostupnosti
   • jeden zdroj pravdy pro sklad, kuchyň, aplikaci a doručení.
2. Zaveďte AI predikci poptávky na úrovni lokality a hodin
   • nestačí „denní“ predikce, u jídla rozhodují špičky.
3. Optimalizujte „promise time“ (slibovaný čas doručení)
   • raději přesných 18 minut než jednou 12 a podruhé 35.
4. Měřte kvalitu doručení jako produkt
   • teplota/čas, reklamace, opakované nákupy, NPS po slotu.
5. Pilotujte automatizaci v malém
   • výdejní boxy, interní robotika ve skladu, chytré plánování tras.

Tahle příprava je přesně v duchu naší série o AI v maloobchodu a e‑commerce: AI není „funkce navíc“, je to provozní systém, který drží rychlost i marži.

Kam to celé míří a proč Bezosův zájem dává smysl

Podzemní doručování není magie. Je to infrastruktura. A infrastruktura obvykle potřebuje buď regulaci a veřejné investice, nebo silného soukromého hráče, který věří na dlouhý horizont návratnosti. Proto dává pozornost lidí typu Jeff Bezos strategický smysl – i kdyby šlo „jen“ o zvědavost.

Pro nás je důležitější jiná myšlenka: pokud se doručování potravin přesune z ulic do řízených systémů, AI bude rozhodovat o čase, kvalitě i nákladech mnohem víc než dnes. A to je dopad, který zasahuje e‑commerce, maloobchod i širší potravinový řetězec.

Chcete si ověřit, kde má AI nejrychlejší návratnost ve vašem doručování (poptávka, zásoby, sloty, kvalita)? Napište si interně tři čísla: průměrná doba doručení, rozptyl doby doručení a míra kompenzací. Pokud je rozptyl vysoký, AI vám ušetří peníze dřív, než stihnete vykopat první metr potrubí.