Nákup potravin ve virtuálním světě: co to změní

Amazon už nezkouší jen rychlejší doručení. Zkouší nové místo, kde vůbec vzniká nákup. Platforma Amazon Anywhere umožňuje koupit fyzické zboží přímo uvnitř virtuálních prostředí – ve hrách, VR a AR aplikacích – bez přepínání do e‑shopu. V roce 2023 šlo v demu hlavně o merchandising. V roce 2025 už ale dává smysl položit si ostřejší otázku: Může se stejný princip uchytit i u potravin a zemědělských produktů?

V naší sérii „Umělá inteligence v maloobchodu a e‑commerce“ se často vrací jedno téma: kdo ovládne rozhraní, ovládne poptávku. Virtuální světy jsou extrémní verze tohohle pravidla. A pro potravinářství to není jen marketingová hračka – může to být nový způsob, jak řídit zásoby, předpovídat poptávku a stavět značku na zážitku, ne na slevě.

Co přesně Amazon Anywhere mění (a proč je to důležité pro jídlo)

Podstata je jednoduchá: nákup se přesune z „webu“ do kontextu. Uživatel vidí produkt v prostředí, kde už tráví čas (hra, AR zážitek), klikne na koupit a zaplatí přes propojený účet. Doručení, sledování zásilky i správa objednávky běží standardně přes Amazon.

Tohle je pro potraviny zásadní ze dvou důvodů:

1. Potraviny jsou návykové nákupy. Opakují se, často ve stejných intervalech. Jakmile se zafixuje nový nákupní zvyk, těžko se mění.
2. Kontext rozhoduje. Chuť, inspirace, „teď to chci“ – to jsou spouštěče, které v běžném e‑shopu vznikají hůř než v zážitku.

Jinými slovy: virtuální svět může být „nová regálovka“ – jen místo konce uličky máte situaci, příběh, komunitu nebo herní moment.

Proč to zatím u potravin naráží

U jídla se rychle ukáže realita:

• Jednotková cena a marže: potraviny jsou citlivé na cenu a dopravu.
• Skladování a trvanlivost: čerstvé zboží je logisticky dražší než tričko.
• Důvěra: u potravin lidé řeší původ, složení, alergeny, čerstvost.

A hlavně: Amazon není pro řadu značek „pohodlný partner“. U menších DTC značek často vyhrává vlastní e‑shop – mají data, marži i kontrolu nad vztahy.

Jenže tady přichází AI a změna chování.

Virtuální nákup jako nový zdroj dat: tady AI začíná vydělávat

Největší hodnota virtuálních světů není prodej. Je to signál. Pokud lidé nakupují „uvnitř zážitku“, vznikají nové typy dat, které klasický e‑shop neumí nasbírat.

Jaká data mohou být pro potraviny zlomová

V běžném e‑shopu máte kliky, košík a objednávky. Ve virtuálním světě můžete mít navíc:

• čas strávený u produktu (pozornost),
• reakce na vizuální podněty (barvy, balení, animace),
• kontext akce (po aktivitě, během eventu, v komunitě),
• sociální vlivy (co kupují přátelé, guilda, účastníci eventu),
• „moment chuti“ (kdy se lidé rozhodnou pro snack, kávu, protein, nápoj).

Tohle jsou pro AI modely pro predikci poptávky a personalizaci nabídky zlaté doly. Ne proto, že by AI byla kouzelná, ale proto, že dostane lepší vstupy.

Co s tím umí dělat AI v praxi

V potravinářství a zemědělství dávají největší smysl tři okruhy:

1. Předpověď poptávky (demand forecasting)

   • Modely se učí sezónnost, reakce na kampaně, komunitní trendy.
   • Ve virtuálních světech přibude „signál zájmu“, který předbíhá prodej.

2. Optimalizace zásob (inventory optimization)

   • U trvanlivých potravin lze lépe plánovat výrobu a doplňování.
   • U čerstvého sortimentu může AI upravit nabídku podle regionu a času.

3. Dynamické balíčky a doporučení

   • Ne „lidé si koupili také“, ale „v tomhle kontextu funguje tohle“.
   • Zážitek generuje logičtější cross‑sell: např. k domácí pizze rajčata + mozzarella + bazalka, ne náhodné položky.

Moje zkušenost z e‑commerce projektů je, že firmy často přeceňují kreativní část a podceňují tu nudnou: data, integrace, sklad, návratovost. Virtuální nákup bude fungovat jen tam, kde je logistika a data už teď v dobré kondici.

Kde to dává smysl už dnes: 4 scénáře pro potraviny

Virtuální nákupy potravin budou nejdřív fungovat tam, kde je nízké riziko a jasný důvod k okamžitému nákupu. Tady jsou scénáře, které bych v roce 2026 čekal nejdřív.

1) Trvanlivé potraviny a „doplnění spíže“

Těstoviny, omáčky, konzervy, cereálie, proteinové tyčinky, káva, čaj. Nízká kazivost, jednoduchá logistika.

AI přínos: přesnější plánování zásob a automatické doplňování podle chování v komunitách a eventech.

2) Speciální výživa a funkční potraviny

Sportovní výživa, bezlepkové, low‑FODMAP, diabetické potraviny, dětská výživa. Zákazníci často chtějí jistotu a opakují nákup.

AI přínos: personalizace podle preferencí a omezení (alergeny), predikce opakovaných nákupů, snížení odchodovosti.

3) Receptové „mise“: uvař to, co právě hraješ

Ve virtuálním světě získáte recept jako součást příběhu (např. „zimní polévka pro výpravu“). Jedním klikem objednáte ingredience.

AI přínos: predikce nákupních košů, optimalizace bundlingu, doporučení náhrad (když není pórek, nabídnout jarní cibulku).

4) Lokální potraviny a farmářské bedýnky jako zážitek

Zní to paradoxně, ale virtuální prostředí může pomoct i lokálním producentům: virtuální prohlídka farmy, transparentní příběh, komunitní odběr.

AI přínos: plánování sklizně vs. odběry, minimalizace odpadu, lepší alokace podle regionální poptávky.

Co to udělá se značkami a marží: tvrdá realita „platformy“

Hlavní riziko je závislost na platformě. Kdo prodává uvnitř cizího ekosystému, hraje podle cizích pravidel: poplatky, viditelnost, data, remarketing.

Z pohledu CPG značek je fér říct nahlas:

• Velcí hráči si to mohou dovolit, protože mají multikanál a vyjednávací sílu.
• Menší značky budou váhat, protože ztratí část kontroly nad vztahem se zákazníkem.

Na druhou stranu, virtuální nákup může být pro značku i únik z cenové války. Pokud je produkt součástí zážitku, neporovnáváte se jen cenou za 100 g.

Co bych doporučil značkám (pragmaticky)

Pokud jste výrobce nebo e‑shop s potravinami a přemýšlíte, jestli má smysl testovat „in‑world commerce“, držel bych se těchto pravidel:

1. Začněte s trvanlivým sortimentem (ne čerstvé a mražené).
2. Měřte inkrementální přínos, ne jen tržby.
   • Kolik nových zákazníků?
   • Jaká je opakovanost do 30/60 dnů?
   • Kolik stojí obsluha (reklamace, logistika)?
3. Trvejte na datech, která se dají použít i mimo platformu (aspoň agregovaně).
4. Připravte supply chain na špičky.
   • Virtuální event umí vytvořit skokovou poptávku v minutách, ne ve dnech.

„Lidi chtějí klikat v appce“: proč se to může změnit rychleji, než čekáte

Argument „spotřebitelé stejně preferují klasický e‑shop“ dlouho platil. Jenže nákupní rozhraní se mění vždy, když se změní pohodlí:

• desktop → mobil,
• vyhledávání → doporučení,
• seznamy → předplatné,
• sociální sítě → social commerce.

Virtuální nákup přidá další vrstvu: nákup jako vedlejší produkt zážitku. A právě tady AI pomáhá nejvíc: vybere správný produkt ve správný moment, s minimem kroků.

Pro potraviny to může znamenat méně „velkých týdenních nákupů“ a více drobných doplnění podle situace. Pro výrobce a farmáře to zase znamená větší tlak na přesnost plánování a menší toleranci pro přebytky.

Pokud se nákup přesune do zážitků, vyhraje ten, kdo má nejlepší data a nejrychlejší logistiku. Kreativa je až druhá.

Co si z toho odnést v potravinářství a zemědělství (a co dělat v roce 2026)

Virtuální světy nejsou jen hračka pro technologické nadšence. Pro potravinářství jsou to nová rozhraní poptávky – a AI je nástroj, který z nich udělá něco praktického: přesnější plánování, méně odpadu, lepší nabídky.

Pokud dnes řešíte AI v maloobchodu a e‑commerce, tohle je dobrý mentální test:

• Umíte využít signály dřív, než vznikne objednávka?
• Umíte zásobovat špičky, které vzniknou „virálně“?
• Umíte personalizovat bez toho, aby to působilo creepy?

Jestli ne, není to ostuda. Ale je to signál, kde začít.

Na začátek stačí jeden pilot: trvanlivý produkt, jasná cílovka, měření inkrementu, a AI model pro předpověď poptávky napojený na zásoby. Pak se teprve vyplatí přemýšlet o virtuálních eventech, receptech a komunitách.

A teď ta nejdůležitější otázka, kterou bych si položil já: Až se nákup přesune do virtuálních prostředí, budete vy ti, kdo navrhují pravidla – nebo jen ti, kdo platí za viditelnost?