Choice Market zkrachoval navzdory „tech“ konceptu. Co to říká o AI v maloobchodu a jak díky datům snížit plýtvání a zvednout marži.
AI v maloobchodu: Proč i „tech“ prodejna zkrachuje
Volba je někdy krutě jednoduchá: buď umíte řídit čísla v reálném čase, nebo vás realita dožene. V říjnu 2024 oznámil CEO Mike Fogarty, že americký řetězec convenience prodejen Choice Market po měsících snah o reorganizaci končí. A to je přesně ten typ firmy, u které byste čekali opak: moderní koncept, důraz na čerstvé jídlo, lokální dodavatele a technologie v prodejně.
Jenže „tech-forward“ není totéž co data-driven. A už vůbec ne totéž co AI-ready. Zavření Choice Market je užitečný case study pro každého, kdo řeší AI v maloobchodu a e-commerce, ale i pro lidi z potravinářství a zemědělství: pokud retail neumí předvídat poptávku, řídit plýtvání a marži a propojit dodavatelský řetězec od farmy až po regál, technologie na prodejně to sama nespasí.
Níže rozebírám, co se z toho dá vzít pro české prostředí (od menších sítí přes franšízy až po specializované prodejce) a jaké AI use-cases dávají smysl hned teď – bez marketingových pohádek.
Co Choice Market ukazuje: technologie v prodejně nestačí
Choice Market vyrostl od roku 2017 jako městský „lepší convenience“: rychlý nákup, ale s kvalitním, čerstvým sortimentem. V jednu chvíli provozoval několik prodejen v Denveru a experimentoval i s menšími automatizovanými „mini“ formáty. Zní to jako správná odpověď na trend „rychle a zdravě“.
Klíčová lekce je ale jednoduchá: moderní prodejna je pořád hlavně o ekonomice jednotky (unit economics). Pokud se vám dlouhodobě nedaří držet marži, náklady na práci a ztráty ze zkažení, je jedno, jestli máte chytré regály nebo samoobslužné technologie.
Pandemie COVID-19 srazila průchodnost a tržby, inflace zvýšila ceny vstupů, náklady na práci rostly a trh s pracovní silou zůstal napjatý. Firma zkoušela škrtat náklady, měnit vedení, nasazovat další technologie a nakonec skončila v reorganizaci. V praxi šlo o kombinaci:
- šoku poptávky (lockdowny a změna chování zákazníků),
- šoku nabídky (dražší zboží, logistika, energie),
- tlaku na mzdy a provozní náklady,
- a nejspíš i nedostatku přesných predikcí, kde a na čem skutečně vydělávají.
Tady se dostáváme k AI. Ne jako k „hračce“ do prodejny, ale jako k systému řízení.
Kde mohla AI reálně pomoct (a kde ne)
AI neumí zázračně vyrobit kapitál, ani zastavit pandemii. Umí ale zlepšit tři věci, které v convenience a potravinách rozhodují o přežití: poptávka, plýtvání, marže.
1) Predikce poptávky na úrovni prodejny a hodiny
Největší rozdíl mezi „máme data“ a „řídíme podle dat“ je granularita. U čerstvého sortimentu často nerozhoduje den, ale konkrétní časové okno.
AI modely pro forecasting poptávky dnes běžně pracují s:
- prodejní historií (SKU × prodejna × čas),
- počasím,
- lokálními událostmi (koncerty, sport),
- výplatními termíny,
- promo akcemi,
- a dostupností zboží.
Výstupem nemá být „objednej víc“, ale konkrétní doporučení: kolik kusů, kdy doplnit, kdy zlevnit a kdy raději nevařit další várku.
Proč to souvisí i se zemědělstvím? Když retail umí předvídat, dokáže dávat dodavatelům stabilnější objednávky. A stabilita je v agro a potravinářství často cennější než jednorázový vyšší objem.
2) Dynamické ceny a markdown management u čerstvých potravin
U čerstvých produktů není problém jen „prodat“, ale prodat včas. AI pro dynamické oceňování (v praxi často pravidly řízené + model) umí:
- spustit slevu přesně tehdy, kdy to ještě zachrání marži,
- zohlednit zásobu, expiraci, průchodnost a konkurenci,
- vyhnout se plošným slevám, které zbytečně pálí zisk.
V ČR je tohle téma citlivé (zákazníci rychle vnímají nespravedlnost), ale dá se dělat férově: transparentní slevy podle expirace, konzistentní pravidla, jasné označení.
3) Řízení plýtvání jako KPI, ne jako „vedlejší škoda“
Plýtvání v potravinách není jen ekologická ostuda; v mnoha formátech je to přímý ziskový killer. AI může pomoct identifikovat, kde mizí marže:
- příliš široký sortiment v konkrétní lokalitě,
- špatné objednávkové minimum,
- nevhodné balení/gramáž,
- špatné plánování výroby (pečivo, hotovky, saláty).
Tady funguje jednoduchý princip: co nejde měřit, nejde řídit. A co se měří jednou měsíčně, už je pozdě.
4) Práce s personálem: predikce směn a zátěže
Choice Market bojoval i s náklady na pracovní sílu. AI v tomto bodě není o „nahrazení lidí“, ale o tom, aby nebyli ve špatný čas na špatném místě.
Modely pro workforce forecasting umí předpovědět špičky a doporučit směny tak, aby:
- fronty neničily konverzi,
- přebytek lidí nespaloval náklady,
- a doplňování probíhalo ve chvíli, kdy to nebolí zákaznický zážitek.
Kde AI nepomůže, když chybí základ
AI nezachrání firmu, která:
- nemá disciplinu v datech (SKU, expirace, skladové pohyby),
- nemá jasnou cenovou a promo strategii,
- nemá vyřešenou logistiku poslední míle,
- nebo staví koncept na „wow efektu“ místo opakovatelné ekonomiky.
Technologie v prodejně je vidět. Ekonomika je vidět až ve výsledovce.
Propojení s agro a potravinářstvím: AI není jen pro retail
V našem seriálu „Umělá inteligence v maloobchodu a e-commerce“ často mluvíme o personalizaci a zásobách. Jenže u potravin je AI nejcennější tehdy, když propojí články řetězce:
- farmář → zpracovatel → distributor → prodejna → zákazník.
„Forecast sharing“: když predikce z pokladny pomáhá na poli
Když retailer umí dělat slušnou predikci, může ji sdílet s dodavateli jako signál:
- co poroste (např. poptávka po ready-to-eat),
- co se sezónně láme (vánoční špičky, začátek roku „zdravé stravování“),
- jaké gramáže a obaly fungují.
Pro zemědělce a potravináře to znamená méně překvapení, menší výkyvy výroby a nižší odpisy.
Kvalita a čerstvost jako datová disciplína
Choice stavěl na čerstvosti. U čerstvosti ale nevyhrává ten, kdo má nejlepší slogan, ale ten, kdo má nejrychlejší feedback loop:
- jak dlouho se produkt reálně prodává,
- jaká je návratnost zlevnění,
- jaký je rozdíl mezi pobočkami,
- a co se vyhazuje (a proč).
AI tady funguje jako „autopilot“ pro rutinní rozhodnutí. Lidé pak řeší výjimky a vztahy s dodavateli.
Praktický checklist pro české prodejce: 90 dní k AI, která dává smysl
Nejčastější chyba firem je, že začnou u „nejvíc sexy“ technologie. Lepší postup je obrácený: nejdřív zmapovat, kde utíkají peníze.
Krok 1: Ujasněte si 3 cíle (a měřte je týdně)
Doporučuju vybrat jen tři KPI, které se dají ovlivnit:
- Odpady / plýtvání (v Kč a % z tržeb),
- Dostupnost (out-of-stock u top SKU),
- Hrubá marže po odpisu (ne jen marže na papíře).
Krok 2: Udělejte „data minimum“
Bez toho AI modely jen věští z kouře.
- jednotné SKU a názvosloví,
- přesné expirace a šarže tam, kde to dává smysl,
- skladové pohyby (příjem, odpis, přesun),
- propojení prodeje, cen a prom.
Krok 3: Pilot na 5–10 prodejnách, ne na celé síti
Vyberte mix poboček (centrum, sídliště, u dopravy) a pusťte:
- predikci poptávky pro 50–100 nejproblematičtějších SKU,
- doporučení objednávek,
- jednoduchý markdown podle expirace.
Po 6–8 týdnech uvidíte, jestli to:
- snižuje odpis,
- zlepšuje dostupnost,
- a drží marži.
Krok 4: Teprve potom automatizace prodejny
Cashierless, kamery, chytré regály – tohle má smysl až ve chvíli, kdy víte, že prodáváte správné věci za správné ceny a ve správném množství. Jinak automatizujete chaos.
„Nejrychlejší cesta k drahé chybě je automatizovat proces, který není dobrý.“
Co si z Choice Market odnést, pokud řešíte AI v maloobchodu
Choice Market chtěl posunout convenience směrem k čerstvému jídlu a modernímu nakupování. To je správná intuice. Ale realita potravinového retailu je neúprosná: rozhodují detaily, opakovatelnost a schopnost reagovat rychle.
Pokud bych měl dát jednu větu, kterou bych si nalepil na zeď každé „tech“ prodejny, zní takhle: AI není doplněk pro zážitek, AI je řízení provozu.
A teď to prakticky: pokud jste retailer, výrobce, distributor nebo agro firma a přemýšlíte, jak propojit poptávku s výrobou a minimalizovat plýtvání, začněte u dat a u pilotu, který má přímý dopad na marži. Pak má smysl řešit personalizaci, chytré prodejny a další vrstvy.
Co by se stalo, kdyby každý článek řetězce – od pole po regál – sdílel jednu společnou predikci poptávky a jednu společnou definici „plýtvání“? Přesně tímhle směrem se bude potravinový trh v roce 2026 posouvat.