Konverzační AI mění recepty na nákupní seznamy a košíky. Co si z toho vzít pro e‑commerce a jak to propojit s řízením poptávky a potravinovým řetězcem.
AI nákupní seznamy z chatu: recepty, data a prodej
Konverzační nakupování už není „hezký doplněk“ e‑shopu. Je to nový způsob, jak lidé dělají rozhodnutí o jídle – a tím pádem i o tom, co se bude vyrábět, dovážet, skladovat a vyhazovat. Když v březnu 2023 Instacart oznámil plugin pro ChatGPT, který umí z konverzace o receptu vytvořit rovnou nákupní seznam, nebyla to jen PR zpráva. Byl to ukázkový moment, kdy se generativní AI v e‑commerce přestala tvářit jako „textový asistent“ a začala fungovat jako prodejní kanál.
Dnes, 22.12.2025, je to téma ještě ostřejší. Prosincová špička nákupů, plánování svátečních menu, tlak na marže a zároveň nákladné přebytky ve skladech – přesně v takových obdobích se ukazuje, jestli AI v maloobchodu přináší měřitelné výsledky, nebo jen hezky zní na konferencích. A moje zkušenost? Nejvíc peněz neleží v tom, že chatbot umí mluvit. Leží v tom, že umí převést úmysl zákazníka na košík a zároveň poslat cenná data zpátky do plánování zásob.
Co Instacart plugin ukázal: „recept → seznam → košík“
Instacart tehdy postavil plugin pro ChatGPT tak, aby člověk mohl napsat přirozeně „chci udělat rybí tacos“ a dostal recept, který se následně promění na položky k nákupu. Klíčová věc není recept samotný. Klíčová věc je konverzační zkrácení cesty k nákupu: z inspirace rovnou do transakce.
Z pohledu série Umělá inteligence v maloobchodu a e-commerce je to krásný příklad tří trendů, které v praxi vidíme stále častěji:
- AI personalizace – recept se dá přizpůsobit dietě, alergiím, rozpočtu, času i dostupnosti zboží.
- Predikce poptávky v retailu – každá taková konverzace je signál budoucího nákupu.
- Automatizace nákupního procesu – od „co uvařit“ až po „co vložit do košíku“.
Proč na tom záleží obchodníkům (a nejen marketingu)
„Shoppable recipes“ nejsou jen obsah. Jsou to strukturované objednávky v přestrojení. Zákazník nevymýšlí položky. On vyjadřuje záměr („budu vařit“), a systém záměr přeloží do SKU.
Tohle je zásadní i pro řízení zásob:
- recepty vytvářejí balíčky poptávky (limetky + koriandr + ryba + tortilly),
- poptávka je víc předvídatelná podle událostí (Vánoce, Silvestr, víkend),
- a dá se chytře řídit substituce (když není treska, nabídni alternativu).
Konverzační e‑commerce: proč funguje právě u jídla
U potravin se rozhodování často děje v „měkkých“ kategoriích: chuť, nálada, sezóna, čas. Ne ve specifikaci produktu. Proto se textová konverzace hodí víc než filtry.
Konverzační e‑commerce u potravin typicky řeší tři situace:
- Inspirace: „Chci něco rychlého po práci.“
- Omezení: „Bez lepku, pro dvě děti, do 30 minut.“
- Optimalizace: „Co uvařím z toho, co mám doma?“
Aby to bylo obchodně užitečné, musí to skončit v košíku. Tady Instacart správně mířil: ChatGPT odpoví receptem a následně „nakopne“ akci – převod na nákupní seznam.
Sezónní realita (prosinec 2025): AI jako kuchyňský dispečer
V prosinci lidé nakupují jinak: víc plánují dopředu, víc řeší návštěvy, víc kombinují „tradiční“ a „moderní“ jídla. Konverzační asistent je v tomhle přirozený: místo složitého hledání člověk popíše situaci.
Praktický příklad, který dává smysl i v českém kontextu:
- „Na Štědrý den chci lehčí večeři než kapra, ale pořád sváteční.“
- „Potřebuju bezlaktózové cukroví, které vydrží týden.“
- „Máme návštěvu 8 lidí, chci studený raut do 2 500 Kč.“
Pro e‑shop je to šance řídit výběr, substituce i upsell (např. nabídnout nealko párování, nebo prémiové suroviny). Ale jen pokud je AI napojená na katalog, dostupnost a logistiku.
Guardrails: proč jsou „zábrany“ v AI pro prodej nutnost
Instacart tehdy otevřeně popsal, že plugin má záměrná omezení: spouští se jen u relevantních dotazů na jídlo a recepty. To není slabost. To je obrana značky a byznysu.
V e‑commerce totiž generativní AI naráží na tři velmi praktická rizika:
- Halucinace produktu – asistent doporučí položku, která neexistuje nebo se neprodává.
- Off‑brand odpovědi – tón, tvrzení nebo doporučení mimo pravidla značky.
- Právní a zdravotní průšvihy – alergeny, dětská výživa, zdravotní tvrzení.
Dobře nastavené guardrails v potravinách znamenají:
- jasný „scope“ (recepty, nákup, substituce, skladování),
- validace výstupu na katalog a alergeny,
- a „bezpečné“ defaulty (když si nejsem jistý, přepnu na doporučení ověřených receptů).
Zapamatujte si jednu větu: Generativní AI v retailu je tak dobrá, jak dobrá jsou data, která ji drží při zemi.
Od chatu k farmě: co společného má receptový asistent a predikce výnosu
Na první pohled je to jiné téma než zemědělství. Jenže tok informací je stejný: z dat vzniká rozhodnutí, z rozhodnutí vzniká poptávka, z poptávky se řídí výroba.
Konverzační receptový asistent vytváří novou vrstvu signálů:
- co lidé chtějí vařit,
- jaké diety a preference sílí,
- jaké suroviny jsou „v kurzu“ podle sezóny,
- a které substituce jsou akceptované.
Tyhle signály jsou užitečné i mimo e‑shop:
- pro predikci spotřeby v dodavatelském řetězci,
- pro plánování produkce (např. u čerstvých bylin, salátů, pečiva),
- pro snižování plýtvání díky lepší synchronizaci nabídky a reálného chování.
V zemědělství se roky pracuje s predikcemi výnosů (počasí, půda, satelitní snímky). V maloobchodu se pracuje s predikcemi poptávky (promo, sezóna, historie). Konverzační AI propojuje obě strany tím, že přidává motiv a kontext – „proč“ si lidé něco kupují, ne jen „co“.
Jak to zavést v českém e‑shopu s potravinami (bez přestřelených očekávání)
Konverzační AI v e‑commerce často ztroskotá na tom, že firma začne „od chatu“ a až potom řeší katalog, dostupnost a měření. Lepší je jít opačně: nejdřív transakční jistota, pak konverzace.
1) Začněte jedním konkrétním use casem
Například:
- „Recepty na 30 minut“ propojené na košík,
- „Vaření z toho, co mám doma“ (pokud máte věrnostní data),
- „Nákup pro dietní omezení“ (bezlepkové, low FODMAP, dětské).
Jeden use case se dá ohlídat, otestovat i spočítat.
2) Připravte data: katalog, alergeny, substituce
Bez toho budete generovat hezké texty, ale ne objednávky. Minimum:
- normalizované názvy a jednotky (g/ml/kus),
- alergeny a nutriční informace,
- mapy substitucí (značkové i komoditní),
- dostupnost a omezení doručení.
3) Změřte to jako produkt, ne jako marketingový experiment
Sledujte metriky, které mají přímý vztah k penězům:
- konverzní poměr po interakci s asistentem,
- průměrná hodnota košíku a počet položek,
- míra substitucí a storna,
- retence (vrací se lidé k asistovaným nákupům?).
4) Počítejte s tím, že nejlepší AI není „nejukecanější“
U potravin lidé ocení stručnost: jasný recept, jasný seznam, jasné alternativy. Pokud má asistent tendenci psát romány, snižuje to důvěru i rychlost nákupu.
5) Zapojte lidi z provozu
Nechte sklad, nákup a zákaznickou podporu dát vstupy do:
- zakázaných doporučení,
- typických reklamací,
- nejčastějších substitucí,
- a „hluchých míst“ v katalogu.
AI v retailu není jen IT projekt. Je to provozní změna.
Časté otázky, které si firmy kladou (a odpovědi bez omáčky)
„Máme to řešit přes ChatGPT plugin, nebo přímo v aplikaci?“
Pro škálování vyhrává integrace přímo v aplikaci / webu. Plugin je dobrý jako rychlý pilot a PR, ale dlouhodobě chcete vlastnit UX, data i měření.
„Co když AI doporučí špatnou ingredienci?“
V potravinách je to otázka bezpečnosti a důvěry. Řešení: validace na katalog, alergeny, jasné disclaimer flow a možnost rychlé opravy v košíku.
„Vyplatí se to malému e‑shopu?“
Ano, pokud zvolí úzký use case (např. receptové balíčky) a nepokouší se nahradit celý web chatbotem. Malí mohou vyhrát rychlostí implementace a lepší znalostí zákazníků.
Co si z příběhu Instacartu odnést pro rok 2026
Instacart ukázal jednoduchou, ale tvrdou pravdu: konverzační AI je obchodní nástroj, když umí převádět přání na položky. Recept je jen prostředek. Hodnota je v tom, že konverzace generuje košík, data a predikovatelnost.
V našem seriálu Umělá inteligence v maloobchodu a e-commerce tohle téma navazuje na personalizaci, řízení zásob a analýzu chování zákazníků. A současně to přirozeně míří dál – k zemědělství a potravinářství. Protože jakmile začnete lépe chápat, co lidé chtějí vařit a kdy, začnete lépe plánovat, co má smysl pěstovat, vyrábět a držet skladem.
Pokud teď přemýšlíte, kde začít, doporučuju jednoduché zadání na interní workshop: Vyberte 20 nejprodávanějších receptových misí (rychlá večeře, zdravé svačiny, bezlepkové pečení…) a u každé definujte přesný seznam SKU, substituce a pravidla dostupnosti. Tím se z AI stane něco, co vydělává – ne něco, co jen hezky mluví.
A poslední věc, kterou nechám viset ve vzduchu: až bude nákup potravin běžně začínat větou „mám chuť na…“, kdo bude ve vašem byznysu vlastnit tuhle první větu – vy, nebo někdo jiný?